Pivo a voda spojí síly. Mattoni a Budvar chtějí prosadit zálohování

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Státní pivovar Budvar se dnes připojil k iniciativě Zálohujme.cz, která se snaží prosadit co nejširší recyklaci nápojových obalů ve společnosti. Společnost Mattoni 1873, která tuto iniciativu před čtyřmi lety založila spolu s Institutem cirkulární ekonomiky (INCIEN) a Vysokou školou chemicko-technologickou (VŠCHT), tak získala mocného spojence v prosazení plošné cirkularity.

„Stojíme před nedostatkem surovin a rostoucími cenami energií. Válka na Ukrajině tyto problémy ještě zhoršuje. Systém oběhového hospodářství, jehož součástí je i zálohovací systém, má za cíl, aby se díky němu ušetřilo až 80 procent materiálů, protože v tomto systému bude docházet k oběhu materiálu. Cirkularita je tak řešením tohoto problému,“ řekl na tiskové konferenci Alessandro Pasquale, generální ředitel Mattoni 1873.

Podobně mluví i státní pivovar. „Spojili jsme se s tradiční českou značkou, která na věci nahlíží stejně a sdílí tytéž hodnoty. I my máme zájem na co nejšetrnějším nakládání s nápojovými obaly a recyklaci ‚z lahve do lahve‘, v tomto případě tedy ‚z plechovky do plechovky‘,“ řekl Petr Dvořák, generální ředitel Budějovického Budvaru.

Podle analýzy životního cyklu vypracovaného VŠCHT v Praze bychom zavedením centralizovaného zálohového systému na nápojové PET lahve a plechovky v Česku ročně ušetřili 39 200 tun emisí CO2, a vliv nakládání s těmito nápojovými obaly na životní prostředí by se tak snížil o 28 procent.

Spotřeba plechových nápojů v Česku roste, podle analýzy společnost NielsenIQ je již každé čtvrté prodané pivo v plechu a hliník si oblíbily už i minipivovary. Společnost EKO-KOM, která na národní úrovni zajišťuje třídění, recyklaci a využití obalového odpadu, třídění hliníkových plechovek jako samostatné komodity nesleduje.

Podle kvalifikovaného odhadu je však „dosahováno recyklace mezi 25 až 35 procent kovových obalů na nápoje“. „Ztráta“ materiálu z nevytříděných nápojových plechovek v Česku tak v roce 2019 dosáhla 7 812 tun hliníku, z čehož by šlo vyrobit 312 milionů nových plechovek.

Podle cílů Evropské unie by měla míra recyklace všech hliníkových obalů dosahovat 50 procent do roku 2025 a v roce 2030 již 60 procent V České republice tato míra v roce 2019 dosahovala 22,4 procenta.

Podle Mattoni tak jde o problém, který, ačkoliv se cíle EU s požadavky na zpětný odběr a reálnou recyklaci blíží, není na odpovědných místech v Česku řešen.

„Sice se v Česku rozběhla diskuze i na půdě Ministerstva životního prostředí a v Parlamentu je transpozice směrnice o jednorázových plastech, politická vůle k zavedení systému ale zatím není příliš výrazná. Jsme však optimisté a věříme, že se již brzy karta obrátí. Příkladem může být i extrémně rychlé zavedení systému v sousedním Slovensku,“ říká Andrea Brožová, mluvčí Zálohujme.cz.

Provozovatel současného systému recyklace odpadů EKO-KOM v reakci na tiskovou konferenci uvedl, že případné plošné zavedení záloh je primárně na rozhodnutí nápojového průmyslu a dohodě s obcemi a městy a maloobchodem.

„A také s odpadářským a recyklačním průmyslem, kterých se případné zálohování nápojových obalů poměrně zásadně dotkne. Samozřejmě je to také o domluvě s Ministerstvem životního prostředí,“ uvedla tisková mluvčí EKO-KOM Lucie Müllerová.

Společnost podle ní také aktivně pracuje na  rozšiřování sběrné sítě pro kovové obaly. Zatímco na konci roku 2020 bylo takových míst v Česku zhruba 73 tisíc, na konci třetího loňského čtvrtletí jich bylo už přes 102 tisíc.

„Sběrnou síť se tak podařilo rozšířit o dalších téměř 28 800 kontejnerů a popelnic. Kromě toho v řadě obcí mohou lidé třídit také pomocí pytlových sběrů a kovy mohou odkládat také do sběrných dvorů nebo výkupen druhotných surovin, kterých jsou po celém Česku stovky,“ dodala Müllerová.

Odpůrci zavedení zálohového systému v minulosti argumentovali tím, že Češi jsou v recyklaci jedni z nejlepších v Evropě a že když se z něj vyjmou ty nejekonomičtější části jako jsou PET lahve a plechovky, pak nezbude dostatek peněz i motivace na udržení recyklovatelnosti ostatních plastů a kovů.

Oba výrobci nápojů se rozhodli své spojenectví stvrdit novým nealkoholickým pivem Birgo, které na konferenci představili hned ve třech nových příchutích: grapefruitové, citrono-limetkové a i na českém trhu dosud ojedinělé variantě mango-limetka.

„Složení odpovídá trendům kategorie beermixů a posouvá je ještě dále. Pivní základ vychází z receptury piva Budvar nealko a ve složení je dán důraz na svěží chuť s nižším než obvyklým obsahem přidaného cukru nebo naopak vyšším podílem pivní složky v nápoji,“ popisuje nový nápoj Dvořák.

Obě společnosti si také pochvalovaly svůj nápad se spojit, protože propojení zástupce světa alkoholických a nealkoholických nápojů, jejichž historická tradice sahá do 19. století, je ojedinělé a spotřebitelé v průzkumu mimo jiné řekli, že se jim právě spojení tradičních značek líbí.

Obě společnosti si od partnerství slibují posílení své vlastní pozice na trhu. „Je povzbuzující, že si můžeme sáhnout na know-how a přístupy někoho malinko většího, než jsme my, a vyzkoušet si i spolupráci příbuznou našemu oboru. Mattoni také mimo jiné řekla, že se postará o to, aby nový nápoj byl k dostání všude,“ raduje se šéf státního pivovaru Dvořák. Birgo se už prodává na Slovensku, do českých obchodů by měl dorazit během několika týdnů.

Obě firmy také uvedly, že chtějí do pěti let získat dvouciferný podíl na trhu nealko ochucených piv. Mattoni, která dosud ochucené nealko pivo nevyráběla, si kromě rozšíření portfolia a posílení značky slibuje pomoc státního podniku právě v prosazení zálohování na celonárodní úrovni.

„Spolupráce s Budějovickým Budvarem mi dává obrovský smysl. Nejenže jsme společně vyvinuli nový produkt, ale máme i stejné názory na udržitelné podnikání a věříme, že je potřeba zavést cirkulární principy do praxe. Těšíme se na dlouhodobou spolupráci s kolegy z Budvaru v iniciativě Zálohujme,“ dodal Pasquale s tím, že spolupráce je na začátku a dají se očekávat další příchutě či výrobky.

Minimálně jedno nealkoholické pivo si za minulý rok podle GfK Spotřebitelského panelu domů z nákupu přineslo 36 procent domácností. Počet kupujících je meziročně poměrně stabilní. Nealkoholické pivo si domácnosti kupují v průměru sedmkrát za rok a utratí za něj při jednom nákupu zhruba 57 korun.